Moje první voda

Dlouho mě kamarádi přemlouvali, ať s nimi jedu „na vodu“. Nikdo z nich není žádný vodák, jen každoročně vyrážejí s dětmi na pánskou jízdu na prodloužený víkend. Dceři se do toho nikdy moc nechtělo až letos dva dny před odjezdem se mě zeptala: „A tati, pojedeme na tu vodu?“ Udiveně jsem souhlasil a narychlo sháněl nějaké informace, jak to tam probíhá.

Odjezd byl naplánován na čtvrtek 14 hod nakonec měl Pepa T. půl hodinky zpoždění. Většina ostatních jeli vlakem. I přes malou nehodu s nacouváním na motorku jsme dorazili na Malou Skálu v pořádku.

V kempu na Ostrově jsme zabrali místa (tradičně) vpravo a šli čekat do Boučkova statku než dorazí hlavní skupina. Vybudování stanového městečka bylo celkem rychlé, protože skoro většina má „samostavěcí“ stany Quechua z Decathlonu. Spěchali jsme, protože radar předpovídal déšť. Večer jsme zakončili opět na Boučkově statku, kde si k nám přisedli učitelky ze střední školy z Karlových Varů. A byla docela sranda. Pokračovat ve čtení „Moje první voda“

geo Drážďany 2015

Najednou přiletěl email od ladabohac, že jsme dlouho nikam nejeli… Mohli bychom vyrazit do Drážďan. Nápad se mi moc líbil, protože jsem se tam chtěl již dlouho podívat. Postupně se k události na G+ připojovali další a další kačeři, vlastně k tradičnímu jádru, které již několik let jezdí společně za krabičkami, se připojili další.

V sobotu 4. 4. 2015 budík zvonil již ve 4:00 (klasika na první vlak). Zkontroloval jsem mobil, zda jsou ostatní také vzhůru a cestě do Němec nic nebránilo. Podle skvěle připraveného itineráře jsme postupně všichni nastoupili do vlaku až celá naše skupina čítala 23 členů.

Cesta vlakem probíhala celkem příjemně rychle. Řešily se tradiční kačerské otázky, kdo kde kdy byl, vzpomínky na předešlé akce a plány na akce budoucí. Nechybělo ani tradiční Lidl-pivo a zákusky z cukrárny U Boháčů. Jen maaaca měl pivo vlastní, ale to je trochu jiná story.

Aquacentrum Babylon
Aquacentrum Babylon

Při přestupu v Liberci jsme měli čas dokonce na čtyři krabice. Ještě v brzkém ránu jsme prošli kolem aquaparku Babylon a IQ parku a do zvláštního libereckého průchodu, aby jsme na novém autobusovém nádraží zakončili s DNF.

Raději rychle zpět a včas nastoupit do vlaku společnosti Trilex, který nás měl dovést až do Drážďan. Cestou jsme projeli hned tři státy Česko, Polsko a Německo. V Oblasti Frýdlantského a Šluknovského výběžku to není samozřejmě nic neobvyklého. Projeli jsme třeba Žitavou, kde jsme byli již před dvěma lety. Bohužel na trati byla výluka a tak jsme museli v Radebergu přestoupit na autobus.

Zkušenější cestující běželi od vlaku na zastávku náhradního autobusu, aby nastoupili hned do toho prvního. Pochopili jsme to až později, když jsme dlouho čekali na další spoj a říkali si, že musí přijet minimálně ještě dva autobusy. Nepřijeli. No namačkali jsme se do toho jednoho. Byl to otřesný zážitek. Narvaný autobus k prasknutí, že sotva šly zavřít dveře. Na předměstí Drážďan – Klotzsche to bylo asi 10 km, ale připadalo to jako věčnost. Navíc s námi řidič cloumal stylem brzda – plyn. Ptám se tedy: „Kde je ta pověstná německá preciznost?“ Selhala.

Na předměstí jsme opět nastoupili do vlaku. To byla úleva. Toto zdržení nás stálo minimálně hodinu času, které jsme mohli věnovat kešování v Drážďanech. Na hlavní drážďanské nádraží jsme přijeli od severu, když jsme objeli Nové a Staré město. Krásné nádraží, ne obrovské, ale velké. Trochu mně připomíná náš „Wilsoňák“. Začalo poznávání cíle naší cesty. Pokračovat ve čtení „geo Drážďany 2015“

Podhradí nad Dyjí – Dovolená 2014

Odjezd

Odjezd byl naplánován na sobotu 19. 7. 2014 v 9 hodin. Lehké minutkové zdržení při odvozu naší kočičky k babičce, ale pak už bezproblémová cesta přes Hradec Králové (tankování), Pardubice, Chrudim, Havlíčkův Brod a Jihlava. V Jihlavě byla naplánovaná přestávka na oběd. Zaparkovali jsme na náměstí (12:00) a hned co nás praštilo do očí byla otřesná budova „socialistického“ obchoďáku uprostřed. Obcházíme náměstí a vybíráme restauraci na oběd. Nakonec obědváme v Radniční restauraci a Pivovaru, jakoby lepší restauraci, ale výběr jídel mě moc nenadchl.

Aby to nebyla jen prázdná zastávka na oběd, směřuji rodinu a přátele alespoň k jedné kulturní památce a to k Bráně Matky Boží. Bohužel mají zrovna polední přestávku a tak se nahoru nedostaneme a ani turistickou vizitku nekoupíme. Alespoň si odlovím jednu keš. Pokračujeme zpět k autu, v plánu máme navštívit jihlavské zoo. Plán ztroskotá na neuvěřitelně velkém supermarketu Edita. Větší „vietnamský“ obchod se třemi patry jsem ještě neviděl!

Zoo tedy padlo, snad někdy příště, a tak pokračujeme do cílové destinace našeho ubytování. V Želetavě opouštíme pěknou silnici a pouštíme se do 40 km po okreskách. Čím více se blížíme k Podhradí, tím jsou cesty horší a horší. Poslední dvě vesnice, včetně Podhradí jsou rozkopány úplně. Alternativní vjezd k penzionu díky telefonátu s panem domácím najdeme bez problémů. Jsme na místě (17:15).

Penzion Relaxa
Penzion Relaxa

Paní domácí nám ukazuje naše patro, kde budeme příští týden bydlet a prohlédneme si vše co máme k dispozici. Malou kuchyňku, společenskou místnost s TV, venku krytý bazén, stolní tenis, ruské kuželky, tenisový kurt s umělým povrchem. Nejsme tu sami. Nějací holaňďani jsou ubytování v chatičce naproti kurtu a dole v našem penzionu taky někdo bydlí. Jsme upozorněni, že v hospodě vaří jen do sedmi a tak jdeme raději hned na večeři.

Pokračovat ve čtení „Podhradí nad Dyjí – Dovolená 2014“

Silvestrovské Peklo 2012

Tradiční silvestrovská vyjížďka na kole starých harcovníků, ale i nováčků. Píšu sice trochu opožděně, ale přece.

Silvestrovské Peklo 2012
Silvestrovské Peklo 2012

Sraz jsme měli ve Velkém Poříčí nad ATASem už v půl desáté dopoledne u Michala. Ten vzal sebou i Irenu. Cesta byla skoro suchá a bylo relativně teplo, dva až čtyři stupně nad nulou. Začíná se nám rozvíjet nová tradice první zastávky u prameníku Idy. Zde se přidali další dva cyklo-šílenci, oba Petrové, kteří vyrazili z Náchoda. Od sebe byli k poznání třeba podle velocipedu. Pan Ptáček jel na pěkném historickém retro kousku se zajímavými řidítky.

Po cestě jsme tentokrát moc cyklistů nepotkali, zato tu byl dvojnásobek pěších. Do Pekla jsme dorazili bez sebemenších problémů, jen ve Starém Městě po výjezdu z lesa bylo trochu namrzlo. Taky jsme zde potkali spolupracovníky z firmy, také mířili (pěšky) do Pekla.

V Pekle jsme si dali čaj z termosky a taky něco z placatky. Je tu vždycky dobrá nálada. Asi po hodině jsme vyrazili nazpátek. Ve Starém Městě to retro model už na ledě neustál a vyhodil svého jezdce ze sedla. Naštěstí se nic nestalo.

Pokračovat ve čtení „Silvestrovské Peklo 2012“

Silvestrovské Peklo 2011

Silvestrovské Peklo 2011
Silvestrovské Peklo 2011

Tradiční silvestrovská vyjížďka na kole s trochu rozpačitým koncem.

Sraz jsme měli ve Velkém Poříčí nad ATASem v deset dopoledne. Tentokráte bylo několik nováčků. Kromě mě a Michala jsme přibrali ještě Petra a Karla. Počasí bylo sychravé, obloha zatažená, ale zima nebyla. Teploměr ukazoval hodnoty těsně nad nulou. Jen co jsme vyjeli na cyklostezku jsme (již tradičně) potkali skupinku stejně postižených cyklistů. První zastávka, tentokráte u nově opraveného prameníku IDY, umožnila doplnění zahřívacích tekutin i ochutnání místní vody. Nezbytné foto bylo samozřejmostí. Oproti předešlým létům jsme zvolili cestu kolem Bonáta lesem.

Do Pekla jsme dorazili bez problémů. Cesta byla mokrá, ale bez sněhu a ledu.

To už jsme se všichni těšili na čaj z termosky vytažené z batohu. Čaj jsme proložili rumem z placatky, aby nám nebyla zima. V celkem veselém rozhovoru jsme zde strávili asi hodinku.

Na zpáteční cestě se stala ta nepříjemná věc. Při vyjíždění z druhé lávky mně uklouzlo přední kolo a já narazil žebry na dřevěný sloupek. Ještě teď se nemohu pořádně nadechnout. Odnesl to i držák computeru, proto údaje o kilometrech nebudou úplné. Pokračovat ve čtení „Silvestrovské Peklo 2011“

Silvestrovské Peklo 2010

Silvestrovské Peklo
Silvestrovské Peklo

Opět byl Silvestr a to je pro nás již tradiční čas na vyjížďku na kole. Letos počasí tolik nepřálo jako předešlé roky, přesto nebylo šeredně. Teploměr na trase ukazoval -6 až -8 °C, takže trochu mrzlo. Tradičně jsme vyrazili v deset hodin. Jen co jsme vjeli na cyklostezku jsme potkali skupinku stejně postižených cyklistů. Tradiční cesta po cyklostezce do Pekla probíhala tentokráte pomaleji, protože byl místy led na cestě. Na cestě přes Ostrovy do Pekla bylo dost sněhu a nebýt vyjetých kolejí od aut by se na kole vůbec nadalo jet.

S tradiční fotografickou zastávkou (fotky zde) u běloveského stavidla jsme do Pekla dorazili před dvanáctou hodinou. Přihodili jsme něco na sebe a vyndali z batohu termosku s čajem. Ovšem tentokráte jsme mohli jít i do restaurace, bylo otevřeno. Ale tradice je tradice.

Protože byl Silvestr, tak tu byl čilý ruch. Od pěších, běžkařů, cyklistů až po řidiče aut a čtyřkolek. Pokračovat ve čtení „Silvestrovské Peklo 2010“

Větřní u Českého Krumlova

Stručný popis naší dovolené u Českého Krumlova, počátkem srpna 2010.

1. den – Odjezd na dovolenou

Větřní - Pension Regina
Větřní - Pension Regina

Z Hronova jsme odjeli společně se sousedy v 8:00. Trasa vedla přes Náchod, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Havlíčkův Brod, Humpolec. V 11:50 jsme dorazili do Pelhřimova, kde jsme se zastavili na oběd. Po obědě jsme v dolní bráně náměstí navštívili muzeum Kuriozit a rekordů včetně nové části Zlaté české ručičky.

Dále jsme pokračovali přes Jindřichův Hradec, České Budějovice až do Českého Krumlova. Bylo 16:45 a tak jsme na začátku města zastavili v Tescu na nákup. Do Větřního na naše ubytování jsme dorazili zhruba v 18:00 pravděpodobně mezi posledními. Stylově zařízený pension Regina nás poměrně překvapil. Pro naši čtyřčlennou rodinu jsme dostali pokoj se třemi místnostmi a koupelnou. Po vybalení jsme šli dolů do restaurace na večeři.

2. den – Koupání v Lipně

Vstáváme v osm, na snídani jdeme až v devět. Na výběr jsou míchaná vajíčka, ham-and-eggs, omeleta nebo obložený talíř včetně pečiva, kávy a čaje. Protože na tento den předpovídali krásné počasí vyrazili jsme přes Světlík do Frymburku vykoupat se v Lipně. Písečně-kamenitá pláž s volným vstupem. Teplota se odpoledne vyšplhala až na 28 °C, ale voda měla jen 20 °C. Přesto můžeme říct, že jsme se koupali v Lipně. V půl páté jsme odjeli. Na zpáteční cestě jsme se zastavili a prohlédli si hráz. Dále jsme pokračovali směr Loučovice, Vyšší Brod, Rožumberk. V Rožumberku jsme opět zastavili na „čumendu“, abychom si prohlédli hrad nad řekou. Z Rožumberku jsme pokračovali úzkou silnicí podél Vltavy až ke kempu U Vikinga, kde jsme provedli předběžnou prohlídku půjčovny raftů a lodí. Na ubytování jsme dorazili akorát k večeři. Po večeři jsme šli společně hrát na pokoj Screbble. Pokračovat ve čtení „Větřní u Českého Krumlova“

Poříčské toulky 2010

Trasa: Hronov, Velké Poříčí hasičárna (start), letiště, Žďárky, Kudowa-Zdroj, Slone, Berzozowie, Česká Čermná, Pod Dubovicí, Peklo, Náchod, Běloves, Velké Poříčí.

8.5.2010 – Letošní Poříčské toulky se co do počasí moc nevydařily, přesto dle organizátorů byla překonána účast loňského roku. Účastnilo se jich necelých 700 „turisto-cyklistů“. Soused, se kterým jezdíme pravidelně, se nemohl zúčastnit, neboť mu v práci spadla krabice hřebíků na ruku a měl ji pohmožděnou. My jsme již dopředu plánovali, že pojedeme celá rodina, vyjma nejmladší dcery (6 let).

Poříčské toulky 2010
Česká Čermná

Vždy předem si zjišťuji, kam se pojede, protože to předem není nikde zveřejněno (jo, letos se to nakonec objevilo na stránkách Velkého Poříčí) a tak musím mailovat starostovi, který mě informace vždy zašle.

Na cestu jsme vyrazili těsně před desátou hodinou směrem na letiště společně i s pěšími turisty. Úvodní část plánované cesty vedla společně. Někteří pěší turisté byli roztaženi přes celou šíři cesty a blokovali průjezd rychlejším cyklistům, proto museli být cyklisté v této části dosti opatrní. Za letištěm již hustota provozu chodců ochabla a mohli jsme nerušeně šlapat. Pokračovali jsme dál do Žďárek, kde jsme projeli kolem hospody a bývalého koupaliště a pokračovali přes louku na polskou stranu. Zde jsme nabrali směr k polskému kostelu, který byl dobrým orientačním bodem. Vlevo od kostela jsme objeli i park a sjeli do Kudowy. V Kudowě jsme kousek museli projet po hlavní silnici, než jsme odbočili do odlehlejší uličky, která nás dovedla až do Slone.

Začalo drobně mrholit. Ve Slone jsme překřížili hlavní cestu vedoucí z Česka do Polska a vyjeli do jediného táhlého stoupání na naší trase přes Berzozowie ke státní hranici, kde jsme se vrátili do Česka, konkrétně do České Čermné. V České Čermné jsme se napojili na Cyklotrasu č. 4036, která vede do Pekla. Při sjezdu jsme trochu promrzli a tak jsme raději v Pekle ani nezastavovali, ono totiž začínalo pršet stále víc a víc.

Z Pekla jsme podél Metuje pokračovali na Ostrovy a do Bražce a přes Náchod a cyklostezku zpět do Velkého Poříčí k hasičárně. Až na to počasí to byl pěkný výlet. Pokračovat ve čtení „Poříčské toulky 2010“

Předsilvestrovské Peklo 2009

Silvestrovské Peklo
Silvestrovské Peklo

Zase se přiblížil konec roku. Tradiční silvestrovskou vyjížďku jsme letos uskutečnili již 29.12. A možná jsme udělali dobře, protože bylo opět krásné počasí, stejně jako minulé roky. Start byl naplánován na 10:00, možná jsme vyjeli s mírným zpožděním. Předešlý den mírně nachumelilo a umrzlo, proto některá místa na silnici byla jako „sklenice“. Teplota byla mírně pod nulou, většinou kolem -2ºC. Při přejíždění poříčských luk se z mraků klubalo slunce a v Náchodě již svítilo naplno.

Do Pekla jsme dorazili celkem v pohodě. Tentokrát jsme tolik cyklistů nepotkali, nebyl Silvestr. Snad nás zaujal jen chlápek co si to šlapal proti nám na nějaké „Ukrajině“ a v ruce obojek se psem. No na té zledovatělé cestě to byl docela odvaz.

V Pekle jsme vypili čaj z termosky a trocha tvrdého z placatky. Pokochali jsme se romanticky zasněženou krajinou a udělali zopár fotek, které si můžete prohlédnout zde. Pak už jsme vyrazili zpět domů, abychom to stihli do 13 hod. Letošní rok končím s 1.300 najetými kilometry.

Pokračovat ve čtení „Předsilvestrovské Peklo 2009“

Poslední Doly 2009

Trasa: Hronov, po silnici Žďárky a zpět.

Doly pod sněhem
Doly pod sněhem

14.10.2009 – Asi jsem včera vypadal jako blázen, když jsme vyjížděl na kole směr Doly. Počasí bylo totiž na říjen dosti mrazivé. Ani  nepamatuji, kdy v říjnu naposled sněžilo. A právě v tomto počasí jsem vyrazil. Teploměr ukazoval sotva 4 °C. Na sebe jsem musel natáhnout pořádné rukavice a pláštěnku, protože padal hustý déšť se sněhem! Vyrazil jsem po čtvrté odpolední ještě za světla, přímo po silnici (vzhledem k počasí) do Žďárek. Už když jsem přijížděl ke Žďárkám, viděl jsem okolní kopečky pokryté bílým mokrým sněhem. Při stoupání k Dolům přestalo pršet, ale to jsem moc nevnímal, protože v lese to je jedno. Přesto jsem si pončo nechal na sobě a spěchal k restauraci v Dolech.

Nakonec nás tam dorazilo 8 bláznů (i když tři srágory na čtyřech kolech). Ale za ten pocit to stálo. Museli jsme oslavit Předsedovu stovku účastí. Pivo bylo vynikající, podepřeli jsme ho několika RUMy, které zakoupil Předseda. Tím jsem letos zakončil cyklistickou sezónu (s výjimkou Silvestrovské vyjížďky).

Pokračovat ve čtení „Poslední Doly 2009“