Silvestrovské Peklo 2012

Tradiční silvestrovská vyjížďka na kole starých harcovníků, ale i nováčků. Píšu sice trochu opožděně, ale přece.

Silvestrovské Peklo 2012
Silvestrovské Peklo 2012

Sraz jsme měli ve Velkém Poříčí nad ATASem už v půl desáté dopoledne u Michala. Ten vzal sebou i Irenu. Cesta byla skoro suchá a bylo relativně teplo, dva až čtyři stupně nad nulou. Začíná se nám rozvíjet nová tradice první zastávky u prameníku Idy. Zde se přidali další dva cyklo-šílenci, oba Petrové, kteří vyrazili z Náchoda. Od sebe byli k poznání třeba podle velocipedu. Pan Ptáček jel na pěkném historickém retro kousku se zajímavými řidítky.

Po cestě jsme tentokrát moc cyklistů nepotkali, zato tu byl dvojnásobek pěších. Do Pekla jsme dorazili bez sebemenších problémů, jen ve Starém Městě po výjezdu z lesa bylo trochu namrzlo. Taky jsme zde potkali spolupracovníky z firmy, také mířili (pěšky) do Pekla.

V Pekle jsme si dali čaj z termosky a taky něco z placatky. Je tu vždycky dobrá nálada. Asi po hodině jsme vyrazili nazpátek. Ve Starém Městě to retro model už na ledě neustál a vyhodil svého jezdce ze sedla. Naštěstí se nic nestalo.

Pokračovat ve čtení „Silvestrovské Peklo 2012“

Silvestrovské Peklo 2011

Silvestrovské Peklo 2011
Silvestrovské Peklo 2011

Tradiční silvestrovská vyjížďka na kole s trochu rozpačitým koncem.

Sraz jsme měli ve Velkém Poříčí nad ATASem v deset dopoledne. Tentokráte bylo několik nováčků. Kromě mě a Michala jsme přibrali ještě Petra a Karla. Počasí bylo sychravé, obloha zatažená, ale zima nebyla. Teploměr ukazoval hodnoty těsně nad nulou. Jen co jsme vyjeli na cyklostezku jsme (již tradičně) potkali skupinku stejně postižených cyklistů. První zastávka, tentokráte u nově opraveného prameníku IDY, umožnila doplnění zahřívacích tekutin i ochutnání místní vody. Nezbytné foto bylo samozřejmostí. Oproti předešlým létům jsme zvolili cestu kolem Bonáta lesem.

Do Pekla jsme dorazili bez problémů. Cesta byla mokrá, ale bez sněhu a ledu.

To už jsme se všichni těšili na čaj z termosky vytažené z batohu. Čaj jsme proložili rumem z placatky, aby nám nebyla zima. V celkem veselém rozhovoru jsme zde strávili asi hodinku.

Na zpáteční cestě se stala ta nepříjemná věc. Při vyjíždění z druhé lávky mně uklouzlo přední kolo a já narazil žebry na dřevěný sloupek. Ještě teď se nemohu pořádně nadechnout. Odnesl to i držák computeru, proto údaje o kilometrech nebudou úplné. Pokračovat ve čtení „Silvestrovské Peklo 2011“

Silvestrovské Peklo 2010

Silvestrovské Peklo
Silvestrovské Peklo

Opět byl Silvestr a to je pro nás již tradiční čas na vyjížďku na kole. Letos počasí tolik nepřálo jako předešlé roky, přesto nebylo šeredně. Teploměr na trase ukazoval -6 až -8 °C, takže trochu mrzlo. Tradičně jsme vyrazili v deset hodin. Jen co jsme vjeli na cyklostezku jsme potkali skupinku stejně postižených cyklistů. Tradiční cesta po cyklostezce do Pekla probíhala tentokráte pomaleji, protože byl místy led na cestě. Na cestě přes Ostrovy do Pekla bylo dost sněhu a nebýt vyjetých kolejí od aut by se na kole vůbec nadalo jet.

S tradiční fotografickou zastávkou (fotky zde) u běloveského stavidla jsme do Pekla dorazili před dvanáctou hodinou. Přihodili jsme něco na sebe a vyndali z batohu termosku s čajem. Ovšem tentokráte jsme mohli jít i do restaurace, bylo otevřeno. Ale tradice je tradice.

Protože byl Silvestr, tak tu byl čilý ruch. Od pěších, běžkařů, cyklistů až po řidiče aut a čtyřkolek. Pokračovat ve čtení „Silvestrovské Peklo 2010“

Poříčské toulky 2010

Trasa: Hronov, Velké Poříčí hasičárna (start), letiště, Žďárky, Kudowa-Zdroj, Slone, Berzozowie, Česká Čermná, Pod Dubovicí, Peklo, Náchod, Běloves, Velké Poříčí.

8.5.2010 – Letošní Poříčské toulky se co do počasí moc nevydařily, přesto dle organizátorů byla překonána účast loňského roku. Účastnilo se jich necelých 700 „turisto-cyklistů“. Soused, se kterým jezdíme pravidelně, se nemohl zúčastnit, neboť mu v práci spadla krabice hřebíků na ruku a měl ji pohmožděnou. My jsme již dopředu plánovali, že pojedeme celá rodina, vyjma nejmladší dcery (6 let).

Poříčské toulky 2010
Česká Čermná

Vždy předem si zjišťuji, kam se pojede, protože to předem není nikde zveřejněno (jo, letos se to nakonec objevilo na stránkách Velkého Poříčí) a tak musím mailovat starostovi, který mě informace vždy zašle.

Na cestu jsme vyrazili těsně před desátou hodinou směrem na letiště společně i s pěšími turisty. Úvodní část plánované cesty vedla společně. Někteří pěší turisté byli roztaženi přes celou šíři cesty a blokovali průjezd rychlejším cyklistům, proto museli být cyklisté v této části dosti opatrní. Za letištěm již hustota provozu chodců ochabla a mohli jsme nerušeně šlapat. Pokračovali jsme dál do Žďárek, kde jsme projeli kolem hospody a bývalého koupaliště a pokračovali přes louku na polskou stranu. Zde jsme nabrali směr k polskému kostelu, který byl dobrým orientačním bodem. Vlevo od kostela jsme objeli i park a sjeli do Kudowy. V Kudowě jsme kousek museli projet po hlavní silnici, než jsme odbočili do odlehlejší uličky, která nás dovedla až do Slone.

Začalo drobně mrholit. Ve Slone jsme překřížili hlavní cestu vedoucí z Česka do Polska a vyjeli do jediného táhlého stoupání na naší trase přes Berzozowie ke státní hranici, kde jsme se vrátili do Česka, konkrétně do České Čermné. V České Čermné jsme se napojili na Cyklotrasu č. 4036, která vede do Pekla. Při sjezdu jsme trochu promrzli a tak jsme raději v Pekle ani nezastavovali, ono totiž začínalo pršet stále víc a víc.

Z Pekla jsme podél Metuje pokračovali na Ostrovy a do Bražce a přes Náchod a cyklostezku zpět do Velkého Poříčí k hasičárně. Až na to počasí to byl pěkný výlet. Pokračovat ve čtení „Poříčské toulky 2010“

Předsilvestrovské Peklo 2009

Silvestrovské Peklo
Silvestrovské Peklo

Zase se přiblížil konec roku. Tradiční silvestrovskou vyjížďku jsme letos uskutečnili již 29.12. A možná jsme udělali dobře, protože bylo opět krásné počasí, stejně jako minulé roky. Start byl naplánován na 10:00, možná jsme vyjeli s mírným zpožděním. Předešlý den mírně nachumelilo a umrzlo, proto některá místa na silnici byla jako „sklenice“. Teplota byla mírně pod nulou, většinou kolem -2ºC. Při přejíždění poříčských luk se z mraků klubalo slunce a v Náchodě již svítilo naplno.

Do Pekla jsme dorazili celkem v pohodě. Tentokrát jsme tolik cyklistů nepotkali, nebyl Silvestr. Snad nás zaujal jen chlápek co si to šlapal proti nám na nějaké „Ukrajině“ a v ruce obojek se psem. No na té zledovatělé cestě to byl docela odvaz.

V Pekle jsme vypili čaj z termosky a trocha tvrdého z placatky. Pokochali jsme se romanticky zasněženou krajinou a udělali zopár fotek, které si můžete prohlédnout zde. Pak už jsme vyrazili zpět domů, abychom to stihli do 13 hod. Letošní rok končím s 1.300 najetými kilometry.

Pokračovat ve čtení „Předsilvestrovské Peklo 2009“

Poslední Doly 2009

Trasa: Hronov, po silnici Žďárky a zpět.

Doly pod sněhem
Doly pod sněhem

14.10.2009 – Asi jsem včera vypadal jako blázen, když jsme vyjížděl na kole směr Doly. Počasí bylo totiž na říjen dosti mrazivé. Ani  nepamatuji, kdy v říjnu naposled sněžilo. A právě v tomto počasí jsem vyrazil. Teploměr ukazoval sotva 4 °C. Na sebe jsem musel natáhnout pořádné rukavice a pláštěnku, protože padal hustý déšť se sněhem! Vyrazil jsem po čtvrté odpolední ještě za světla, přímo po silnici (vzhledem k počasí) do Žďárek. Už když jsem přijížděl ke Žďárkám, viděl jsem okolní kopečky pokryté bílým mokrým sněhem. Při stoupání k Dolům přestalo pršet, ale to jsem moc nevnímal, protože v lese to je jedno. Přesto jsem si pončo nechal na sobě a spěchal k restauraci v Dolech.

Nakonec nás tam dorazilo 8 bláznů (i když tři srágory na čtyřech kolech). Ale za ten pocit to stálo. Museli jsme oslavit Předsedovu stovku účastí. Pivo bylo vynikající, podepřeli jsme ho několika RUMy, které zakoupil Předseda. Tím jsem letos zakončil cyklistickou sezónu (s výjimkou Silvestrovské vyjížďky).

Pokračovat ve čtení „Poslední Doly 2009“

Moje první výjezdní zasedání PF

Na startu
Na startu

Po mém letošním vstupu do Pivního fondu jsem se konečně dočkal výjezdního zasedání, které se tradičně koná mimo Hronov. Protože Předseda pravděpodobně nebude psát na web žádnou zprávu, neboť tam moc času nepobyl, rozhodl jsem se pár svých postřehů zapsat. Nebudu se zde snažit napodobit krásný květnatý sloh Předsedy, spíš mě jde o záznam informací, které by mohly zapadnout v čase. Kdo si to má furt všechno pamatovat, že?

Osobně jsem se na odjezd moc těšil a byl jsem pln očekávání. Starosti jsem si dělal jen se svým fyzickým fondem na kole, protože jaksi nestačím těm Amstrongům a Contadorům z našeho sdružení. Všichni mě ujišťovali, že se nemusím bát, že se pojede výletním tempem (nevšiml jsem si!) já musel jet naplno. Ale myšlenka jet na VZ na kole a zde podnikat nějaké výlety do okolí se mě obrovsky zamlouvá.

Pokračovat ve čtení „Moje první výjezdní zasedání PF“

Olešnice přes Peklo

Trasa: Hronov, Náchod, Peklo, Rokolský most, Rzy, Olešnice v Orlických horách, Ruské údolí, Kutl, Lewin Klodzki, Kudowa-Zdroj, Malá Čermná, Žďárky, Hronov. (63 km)

Peklo
Peklo

17.7.2009 – Sedím u počítače a venku prší. Prší dost. Je sotva sedmnáct stupňů. Se včerejším počasím se to nedá vůbec srovnat. Teplota se místy vyšplhala až ke 34 °C  bezvětří a jasno. Byl pátek a já měl volno, proto jsem neváhal a již dopoledne vyrazil na kolo.

Neujel jsem ani 500 m a musel jsem se vrátit, protože jsem si zapomněl mobil. Přeci jen jedu sám a tak je to taková krabička poslední záchrany. Z Hronova po cyklostezce do Náchoda a dále přes Ostrovy do Pekla ubíhala cesta bez problémů. Jen pár bruslařů se přimotalo do cesty. Po těch deštivých dnech jsem měl radost z teplého a slunného počasí. Do Pekla jsem dorazil bez většího úsilí a nemusel bych snad ani zastavovat, ale v obavách z velmi parného dne, jsem si zde koupil limonádu. Tím jsem ušetřil část z mé litrové láhve, kterou jsem si vezl sebou. Z další výbavy jsem v kapsách na dresu vezl kapesníky, cyklo-lekárničku, peníze, doklady a již vzpomínaný mobil. V kapsičce na rámu jsem měl ještě dlouhý dres (trochu paranoia) a foťák.

Pokračovat ve čtení „Olešnice přes Peklo“

Machovský kříž

Trasa: Hronov, Velký Dřevíč, Kozínek, Sudety, Machov, Řeřišným, Machovský kříž, Pasterka, Karlow,  Bukowina, Pstrazna, Doly, Žďárky, Hronov.

Machovský kříž

Zdroj 6.7.2009 – Nestálost počasí a samé přeháňky a bouřky dělá problém při správném výběru, kdy vyrazit na kolo. Ale tentokrát to vyšlo dokonale. Letos poprvé jsme vyrazili všichni tři s Michalem a Pepou. Měli jsme sraz v půl desáté, ale Michal měl drobet zpoždění. Mezitím u nás zastavili tři bikeři a ptali se na cestu, nakonec jsme se domluvili, že pojedou s námi, protože byli z Kladna a neznali to tady. Michal dorazil a tak jsme mohli vyjet. Už takto dopoledne bylo vedro.

První část cesty je již klasika z Hronova přes Lísky do Dřevíče a kolem dřevařských závodů na Kozínek. Tady je cesta dolem Metuje dost bahnitá po neustálých deštích, ale to jsem všem zdůrazňoval už na začátku. Stále tu ještě ležel strom přes cestu po nedávných vichrech. Za Kozínkem to bylo podobné, jen v řece nebylo tolik vody co před týdnem. Vyhoupli jsme se na asfaltku na Machov. Pod Srbečákem jsme zabočili na oblíbené Sudety, abychom nemuseli jet po silnici. Přesto jsme se na silnici vrátili abychom dorazili na machovské náměstí. Mysleli jsme, že si dáme pivo, ale hospoda byla zavřená. Bylo sotva půl jedenácté a pondělí, navíc svátek. Takže jsme se občerstvili ze vlastních zásob a pokračovali dál do Řeřišného. Tady toho měl už Pepa asi dost, protože odmítl jet mojí zkratkou po červené turistické a raději jel po silnici. V Řeřišném jsme se zase sjeli. Ve stoupání k rozcestí U Zabitého Pepa údajně (my si to nemyslíme, spíše nepřiznal, že nemůže) potřeboval na záchod. Od Zabitého nás totiž čekal nesadističtější výstup k Machovskému kříži. Byl to skutečně očistec. Michal to natřikrát dal, já šel kus pěšky. Kdysi zde byla cesta z obrovských balvanů, nyní jsou zasypány šotolinou s kamením.

Pokračovat ve čtení „Machovský kříž“

Nudné počasí a drobné zážitky

Trasa: Hronov, Lísky, Kozínek, Pod Srbečákem Sudety, Bezděkov, Bělý, Machov, Machovské končiny, Pstražná, Doly, letiště, Hronov.

27.6.2009 – Nudné deštivé počasí nepřeje cyklistice. V těchto deštivých dnech, kdy na Moravě déšť vyplavuje jednu vesnici za druhou, se opravdu hledá těžko čas na vyjetí na kolo. Byla sobota a já se zvedl z gauče navzdory chmurné předpovědi počasí. Zprvu bylo 22 stupňů z totálně zataženo. Dalo se předpokládat, že cesty budou dost rozmoklé. Byly. Ale to já rád.

Vyrazil jsem z Hronova přes Lísky do Dřevíče a kolem dřevařských závodů podél řeky Metuje. Zde začalo opravdu bahno, které bylo rozjezděno koly cyklistů, kteří tu projeli přede mnou. Na cestě bylo potřeba jen najít optimální stopu, aby se člověk relativně málo zacákal bahnem popřípadě neuklouzl na kluzkém bahně. Kuriózní překážkou se stal padlý strom napříč cestou, který by za předešlých bouří vyrván z kořenů. A nad ním ještě jeden, který ještě na cestu nedopadl. Trochu nebezpečné. Ještě než jsem přejel železniční přejezd jsem vdech nějakou mušku, která mě zůstala někde na mandlích. Nepodařilo se mě ji vykašlat a myslel jsem, že se pobliju. Fuj. Asi jsem ji snědl, brrrr. Škoda, že ještě někdo nevynalezl dýchací filtr na kolo, někdy by se opravdu hodil.

Pokračovat ve čtení „Nudné počasí a drobné zážitky“